OD TURECKÉ KÁVY K ITALSKÉMU ESPRESSU
Kupodivu ještě v 16. století konzumaci nápojů na našem kontinentu jednoznačně kralovali pouze dva hlavní aktéři - pivo a víno. V arabském světě se v té době již drahný čas cíleně věnovali specializovanému pěstování kávovníků na terasovitých zahradách. Ve všech důležitých městech, která byla centrem obchodních cest, běžně fungovaly kavárny. Co se týkalo pěstování i přípravy nezvyklého tmavého nápoje, bylo cenným a pečlivě střeženým tajemstvím, vývoz kávových zrn byl přísně trestán. Neustále sílící poptávka po nezvyklých novinkách, z dálkou vonících zemí, kouzlo kávy nakonec prolomila. Mohutný rozvoj obchodních společností a dovoz exotických pochutin ze zámořských kolonií tak navždy změnili tradiční stravovací návyky evropské společnosti..
V 17. století první zrnková káva doputovala i na Starý kontinent. Obchod s „černým zlatem“ se zpočátku rozrůstal rozvážně a pomalu. Pro konzervativní Evropany byla káva drahá a příliš jim ani nechutnala. Možnosti okusit exotický nápoj a alespoň trochu se přiblížit, trochu načichnout dobrodružstvím, které dýchalo ze zvyků málo známých národů, většina lidí ale neodolala. Nakonec si kávu, nejspíš i právě pro její nezaměnitelnou zvláštní chuť, Evropa oblíbila.
Káva měla však i jinou, velmi cennou devizu, díky které bylo její rozšíření nakonec nezadržitelné. Ještě nikdy předtím žádný nápoj nenabídnul takové kouzlo a atmosféru, kterou poskytovalo prostředí nově vznikajících kaváren, tolik odlišné od hostinců a taveren protěžujících hlavně konzumaci alkoholických nápojů.
Podniky, kde se dalo v klidu posedět nad šálkem kávy a přečíst si tisk přinášející nové myšlenkové proudy se těšily velké oblibě. Kavárny se začaly prezentovat jako místo pro setkávání umělců, obchodníků a intelektuálů.
Obchod s kávou postupně rozšířil po celé Evropě a souběžně vznikla celá „kávová kultura“, která zahrnovala různé výrobní postupy (někdy až rituály), nejrůznější druhy konvic, specifické nástroje, nádobí, typické obaly i grafiku.
V průběhu 18. století a 19. století byl tradiční turecký způsob přípravy kávy, tedy vaření a pití bez filtrování, postupně upravován tak, aby splňoval západní vkus a zároveň potřebu nabídnout zákazníkům rychlejší obsloužení. Začalo se s filtrováním hustého tmavého nápoje s výrazným aroma, pro jehož přípravu většina výrobců kávy začala vyrábět své přístroje.
V 19. století potom, spolu s prvními moka kávovými šálky, vstoupily na scénu i první moderní italské espresso přístroje. Byly navrženy tak, aby ještě rafinovanějším způsobem polechtaly chuťové buňky a rozšířily tak řady konzumentů kávy. Masové rozšíření přístrojů tak dalo vzniknout řadě, dnes zcela běžných a obecně velmi rozšířených kávových nápojů se specifickou přípravou, jako je např. cappuccino, nebo latté.
ITALSKÝ KÁVOVÝ PORCELÁN PRO SPRÁVNÉ SERVÍROVÁNÍ KÁVY